BIOS část druhá
BIOS a nastavení díl druhý
Power
Management
V předchozí části tohoto článku jsme se seznámili s popisem hodnot čipové sady (Chipset Features) a základních nastavení BIOSu (Standard a Advanced Settings). Nyní uzavřeme toto malé pojednání zbývajícími položkami menu, které můžete najít na Vaší milé obrazovce po stisku DEL :-) Veškeré sounáležitosti o práci s uživatelským prostředím SETUPu byly již řečeny, tudíž všechny směle mohu odkázat na první část článku a nyní se zaobírat jen pro někoho možná "strohým" až "syrovým" popisem.
Power Management je (jak již název napovídá) rozšířenou možností, kterou BIOS obsluhuje správu napájení. Obecně lze říci, že Power Management je myšlenka zcela bezúhonná a v jádru dobrá. Všechna ta možná vypínání pevných disků, popř. přechod na "low-power mode, režimy spořící a spací, vypínání monitorů a jim podobné "kWh-šetřící utility" mají dozajista své opodstatnění. Na druhou stranu existuje velká řada odpůrců (zejména konečných uživatelů), kteří se pozastavují nad účinností a skutečném šetřícím procentu, nehledě na to, že při rozdílné kvalitě počítačových komponent nemusí být vždy Power Management pravou "košér" záležitostí (jdete na chvíli od počítače někam jinam kde se zdržíte a když se vrátíte, tak zjistíte, že nakrásně rozdělané účetnictví v Excelu zkolabovalo do režimu spánku, nebo přešlo na nějaký jiný druh šetřícího módu, ze kterého se může (ale nemusí) vrátit zpět do podoby, když jste odešli :-))
Během několik let se vyvinulo mnoho standardů jak tento "management" řídit (BPMU, APM) a spravovat, až do roku 2000, kdy skupina "vlivných" firem (Microsoft a jiní mogulové) ustanovila jako výchozí standard Specifikaci ACPI (Advanced Configuration and Power Interface). Pro správnou funkci ACPI je potřebná podpora jak ze strany BIOSu, tak ze strany operačního systému a také hardwarových komponent. Proto si tedy dobře zjistěte, zda-li je formát ACPI podporován ze strany vašich komponent (na krabici by mělo být něco jako ACPI Compatible).
ACPI StandBy State (ACPI Sleep Time, ACPI Suspend Time)
Umožňuje nastavit režimy "spánku" vašeho počítače. Režimů může být až 6 (min. 3) a záleží jen na typu čipové sady a výrobci desky, který je obsažen. Režim S1/POS (Power on Suspend) je pro počítač lehkým "spánkem", který vypíná pouze monitor a pevné disky, přičemž se z něj lze bezpečně vrátit. Hlubším spánkem je pak režim S3/STR (Suspend to RAM), který jak již název napovídá uloží současný stav systému do operační paměti. Zpětný návrat do systému již není tak rychlý jako v případě POS a pro jeho řádnou funkci je opravdu potřeba podpora ze strany hardware. Poslední možností bývá zpravidla AUTO, při které BIOS ve spolupráci s OS vyhodnotí nejlepší režim při daném stavu systému.
Doporučení : Majitelé nových komponent mohou nastavit AUTO, ti co si nejsou zcela jisti pak raději S1/POS popř. ACPI doporučuji vůbec neprovozovat.
Power Management / APM (Power Management Control by APM) - APM (Advanced Power Management) je standardem, který předcházel ACPI a pokud máte právě s ACPI problémy, je na místě zkusit řízení "starším" APM.
USB WakeUp from S3 umožní "probuzení" pomocí USB zařízení, pokud je počítač v režimu S3 (Suspend to RAM)
PCI LED Green Status (LED in Suspend) zapíná režim diody na CASE vašeho počítač (pokud ji máte tedy vůbec připojenou). Dioda může blikat (blink), svítit nepřetržitě nebo být zhasnutá pokud se počítač nachází v některém z režimů spánku. Alternativní možností někdy bývá i využití s Power LED v režimech : Single (svítí jedna), Double (svítí obě), Blink (jedna zhaslá, druhá bliká)
Suspend Time Out (Minute) můžete manuálně nastavit dobu po které počítač přejde do úsporného režimu (dle nastavené ACPI StandBy State). Doporučuji tuto hodnotu vypnout a nastavit vše z operačního systému.
Video Off Option a Video Off Mehod (Video Power Down) určují způsoby a nastavení šetřících režimů monitoru a zda-li je přítomen na konektoru signál po celou dobu (Always On) nebo jen v některém ze Suspend "režimů". Všechny monitory "zelených" specifikací (TCO) mají nějaké ty funkce, tudíž je na místě nastavit DPMS Support (Display Power Management Signaling). Je-li Váš monitor staršího data, zkuste V/H Sync+Blank (uspí porty obrazové synchronizace a vymaže videobuffer) nebo pouze Blank.
Modem Use IRQ umožní probudit se ze spánku pokud se objeví příchozí data na vstupu modemu (např. používáte-li modem jako fax). Zde musíte nastavit požadavek na přerušení (IRQ), který Váš modem využívá.
Power Button Function (Sort-Off by Power Button) umí přenastavit funkci klasického Power tlačítka na CASE. Standardní je možnost On/Off, která má pro stisk Power tlačítka jasný význam. Zajímavější je pak Suspend (popř. Delay 4sec), která rozliší režim spánku (držíte-li tlačítko méně jako 4sec) a kompletní vypnutí počítače (držíte-li ho více jak 4sec).
State After Power Failure (Restore on AC/Power Loss) řídí stav počítače po výpadku proudu, či jeho kritickém snížení. Počítač se může buď zapnout (On), vypnout (Off) nebo vrátit do předchozího stavu (Last State) před výpadkem. To říká teorie. Prakticky mám však zkušenost, že když vylítne proud, tak se počítač prostě vypne a žádný State After Power Failure ho nevzrušuje :-) Ale třeba to někomu bude fungovat.
WakeUp Events většinou umožní vstup do dalšího podmenu, kde si dále můžete vybrat z událostí, které Váš počítač vytrhnou z jeho snění.
WakeUp on Ring značí probuzení počítače signálem z modemu (souvisí s Modem Use IRQ).
WakeUp LAN jak název napovídá probouzí signálem ze síťovky.
WakeUp VGA je signálem z videokarty.
Resume on PME# probudí počítač jakýmkoliv signálem z přídavného zařízení (včetně síťové karty).
RTC Alarm Resume dává možnost nastavit si přesně čas probuzení
HardDrive Suspend Ability zakazuje a umožňuje řízení pevných disků. Je-li ACPI zapnuto, je vždy povoleno.
Display Activity zaznamenává (Monitore) aktivitu na displeji a při jakékoli změně probouzí. Volba Ignore je, jak je patrné, druhou možností :-)
Tip: záleží zase samozřejmě na jednotlivci, ale já jsem třeba k těmto "power featurkám" mírně skeptický. Nepotřebujete-li tedy žádné probouzení a suspendace do různých režimů, nastavte co jde na DISABLED. Tím však ale nikomu nic nechci radit nebo doporučovat.
Dříve se pod funkcí Power Management skrývaly nastavení monitorující teplotu CPU, systému a příslušné napájecí voltáže. Dnes se (zpravidla) vyskytují v "separé" PC Health, které někdy může být součástí Power Managementu.
PC Health
Jedná se v podstatě jen o informativní přehled vnitřních hodnot napětí a teploty. Nahlédnout můžete na teplotu CPU (CPU Temperature), teplotu snímanou ze základní desky uvnitř CASE (System Temperature), rychlost větráku na CPU (CPU Fan Speed), rychlost větráku v CASE (Chassis Fan Speed) a hodnot napětí, která jsou dodávaná rozvody ze zdroje. Měnit zpravidla nic nejde, čas od času se vyskytovala volba CPU Critical Temeperature (která byla spíše v Power Managementu), kde se dala nastavit volba teploty při níž došlo k přepnutí buď do úsporného režimu, nebo vypnutí počítače. Popis jednotlivých položek a úvahy o tom, která hodnota je zdravá a nezdravá pro správné PC Health, jsou článkem do zvláštní kategorie a nemá smysl teď nad tím polemizovat.
Všimněte si na obrázku zajímavé položky Chassis Intrusion, která (dle manuálu) monitoruje vstup (odkrytování) do CASE. Třeba když se Vám tam hrabe mladší bratr, nebo tak... :-)
Nastavení
"add-on" karet a periferií
PnP/PCI Configuration - Smrt přichází v modrém
Naším SETUPem jsme se prokousali až do tohoto menu, ve kterém se seznámíme s nastavením tzv. "rozšiřujících karet". Dříve, ještě než byl standard PnP (Plug&Play - zastrč a hraj :-), bylo nutno tyto nastavení provádět manuálně, což dnes zaplaťpánbůh odpadlo. Problémy s PnP tedy bývají jen u rozšiřujících karet PCI (Peripheral Component Interconnect) staršího data, karet do slotu ISA a jiných rozhraní, které snad už doufám zmizely v propadlišti dějin i z počítačů většiny uživatelů.
Pro správnou funkčnost rozšiřující karty je potřeba, aby měla vyčleněn kanál pro přímý přístup k paměti (DMA - Direct Memory Access), a v ní přiměřené rezervované místo pro svou funkci (adresní rozsah). Dále je zapotřebí naplnit její požadavek na přerušení (IRQ, Interrupt Request), či vnutit jí požadavek s kterým bude "souhlasit". Praktický resource management (řízení zdrojů) dnes odpadá právě díky technologii PnP, která je podporovaná ze strany rozšiřujících karet, BIOSu počítače až po operační systémy (Win95 a výše) už pěknou řádku let.
Plug and Play OS zapíná a vypíná řízení přídavných karet pomocí technologie PnP. Pokud nemáte operační systém podporující PnP (nejsem "Linuxář", ale mám dojem, že starší verze Linuxu s tím problémy měly, stejně tak WinNT) nebo z nějakého důvodu chcete nastavit řízení manuálně zvolte No. V opačném případě samozřejmě PnP povolte, což by měla být defaultně nastavená hodnota.
Clear NVRAM (Reset Configuration Data, Force Update ESCD) vymaže určitou část paměti v CMOSu, v které se nachází záznam o existujících a dosud nakonfigurovaných přídavných kartách v počítači (ESCD - Exctended System Configuration Data). Za normálních okolností by měla být tato položka vypnutá, protože BIOS si nově přidané PnP zařízení nakonfiguruje (na obrazovce je vidět "Updating ESCD"), připíše do záznamu ESCD a při dalším restartu již vychází z existujícího inventáře. Pokud zvolíte Yes, data ESCD se v CMOSu vymažou a celý proces PnP konfigurace se aplikuje na všechny přídavná zařízení (např. při nějakém kritické "souboji" o jedno IRQ se mohou pošramotit záznamy z Windows a kolidovat tak se záznamy od BIOSu). Pokud zvolíte ClearNVRAM na Yes, po restartu se opět nastaví na No. Standardně ale Clear NVRAM nechte vypnuté.
PCI Latency Timer (PCI Clocks) určuje, jak dlouhou dobu zdržuje jedno PCI zařízení PCI sběrnici, než je předáno řízení dalšímu PCI zařízení (v hodinových cyklech sběrnice PCI). Standardních 32 cyklů je kompromisem, zkuste zvýšit počet cyklů na 64 i na 128. Zvyšování PCI Latence nevede nutně ke zvýšení výkonnosti (některé PCI zařízení mohou mít dokonce problémy s vyšší hodnotou než je 32clock), ovšem v tomto případě je to velmi individuální a je možné, že nějaký váš PCI Benchmark odůvodní správnost nastavení vyšší hodnoty.
Disable Unused PCI Clocks (Auto Turn-Off PCI Clock Pin) umožňuje BIOSu snižovat elektromagnetické rušení deaktivací nepoužívaných PCI slotů. Pokud dáte Disabled, monitorování všech PCI slotů bude pozastaveno, při hodnotě Enabled bude BIOS aktivně zasahovat a redukovat signál na neobsazených PCI pozicích. Doporučeno Enabled.
Init. Primary Graphic Adapter (Graphic Adapter Priority) užijete, pokud máte v počítači více než jeden grafický adaptér. Možnosti jsou zpravidla AGP/PCI (nejdříve AGP, není-li nalezena, tak PCI), PCI/AGP (to samé v opačném sledu), AGP/Int.VGA (nejdříve "externí" AGP, poté interní VGA grafika, máte-li ji na základní desce), PCI/Int.VGA a pouze Int. VGA.
PCI IDE BusMaster umožňuje používání ovladače z řadiče IDE na čipové sadě. Pokud toto povolíte, BIOS načte 16-bitový ovladač z řadiče a zapne podporu DMA (pro DOS a během načítání operačního systému). Nechte zapnuté.
PCI Slot x Priority dává k dispozici manuálně nastavit prioritu požadavků na přerušení pro jednotlivé PCI sloty. Pokud máte PnP zařízení i OS, nechte automatickou konfiguraci.
Set IRQ to PCI/ISA (IRQ resources) Vám umožní vyčlenit IRQ pro jednotlivé zařízení (ISA/EISA, PCI/Pnp), pokud jste se rozhodli nepoužívat z nějakého důvodu automatickou konfiguraci.
Set DMA to PCI/ISA (DMA resources) to samé jako předchozí pro vyčlenění DMA kanálů.
Assing IRQ for VGA vyčlení volné IRQ pro grafickou kartu. Standardně Enabled.
Assing IRQ for USB vyčlení IRQ pro USB zařízení. Standardně Enabled, jen dochází-li volné IRQ, tak se musíte vydat cestou restrikcí :-)
Integrated Peripherals
Toto menu, které nastavuje prácí a řízení integrovaných zařízení na základní desce, se může někdy vyskytovat samostatně, nebo být součástí PCI/PnP Configuration. Zase záleží na typu a revizi BIOSu.
USB Controller zapíná a vypíná USB řadič na základní desce. Někdy se také může vyskytnout i možnost používání všech USB (All USB) nebo jen vyhrazených portů (USB 0+1, apod.).
USB Device Legacy Support umožní kompatibilitu s operačními systémy, kde není podpora USB zahrnuta (DOS, SCO Unix, apod.). Jedná se především a USB klávesnice a myši (Mouse + Keyboard) nebo všech USB zařízení (All USB). Moderní OS žádné zajišťování kompatibility nepotřebují, tudíž nastavte Disabled.
FDC Function zapíná a vypíná funkci řadiče disketové mechaniky. Nechte povolené.
Serial Port 1 a 2 určuje adresu pro vyhrazení sériových (COM) portů. Pokud sériové porty nevyužíváte vůbec (i když sériové myši lze snad ještě koupit), nastavte na Disabled. Pokud si chcete zachovat funkčnost sériových portů nastavte AUTO, popř. 3F8/COM1, 2F8/COM2, 3E8/COM3 a 2E8/COM4 pro zrychlení boot procedury.
Parallel port je obdobnou funkcí pro LPT paralelní port (užíván hlavně pro tiskárny). Nastavte proto Auto, nebo adresu 378H. Pokud paralelní port nepoužíváte, vypněte jej. Paralel port také v sobě skrývá možnosti nastavení IRQ a DMA. Standardem bývá IRQ#7 a DMA#3.
Serial Port 2 mode přepíná mezi standardním režimem sériového portu a režimem využívajícím infračervenou komunikaci (IRDA). Pokud IRDA používáte, nastavte Duplex Mode dle specifikace IRDA zařízení (zřejmě Full Duplex), pokud ne tak nastavte Normal.
AC-97 Audio zapíná a vypíná používání integrované zvukové karty. Pokud máte vlastní zvukovku ve formě rozšiřující karty, on-board vypněte.
AC-97 Modem je to samé ale s modemem.
Power on Function (Specific Key fo Power On) zapíná a vypíná podporu startu počítače kliknutím myši nebo stiskem vybrané klávesy. Nikdy jsem to nezkoušel, nevím :-)
On-Chip IDE Configuration skrývá další možnosti nebo celé podmenu. První položka On-Chip ATA(s) Operate Mode umožní nastavení buď Legacy Mode (používá pro ATA zařízení standardní IRQ#14 a #15) nebo Native Mode, která dokáže doplnit požadavek i jinými volnými IRQ. Doporučeno je Legacy Mode.
ATA Configuration nastavuje režimy ATA řadiče na základní desce. Možnosti jsou zpravidla P-ATA + S-ATA (pro umožnění provozu obou zařízení), P-ATA only, S-ATA Only (pro používání jen jednoho z nich), či Disabled (používáte-li jiný řadič než ten, co je obsažen v čipové sadě). Zvolte individuálně dle využití.
S-ATA Keep Enabled (P-ATA Keep Enabled) zapíná a vypíná S-ATA užití řadiče (to samé P-ATA). Tyto položky jsou aktivní jen pokud je v ATA Configuration vybráno P-ATA only nebo S-ATA Only.
P-ATA Channel Selection zapíná a vypíná využití kanálů řadiče (Primary, Secondary, Both).
Combined Mode Selection umožňuje nastavit kombinace P-ATA a S-ATA na jednotlivých kanálech. Např. nastavíte-li P-ATA i S-ATA na 1st Channel, budou oba aktivní na Primary kanálu.
Configure S-ATA As RAID připouští možnost nastavení S-ATA jako RAID (je-li na desce řadič umožňující RAID integrován, jakože asi ano, je-li tato možnost dostupná).
Nastavování prostředků přídavných karet, jejich adresních rozsahů, IRQ, a DMA kanálů je věc pro více zaujaté fanoušky ladění. My ostatní smrtelníci se můžeme v klidu smířit s automatickou konfigurací a nechat tuto černou práci udělat BIOS za nás. I když manuálním nastavením se dá zvláště ušetřit nějaká ta sekunda při bootování navíc, vliv na výkonnost počítače to téměř nemá.
Overclocking
menu, závěr
Frequency & Voltage Control - Oops !! I did it again...
Následující menu se může často vyskytovat také pod názvem Hardware Setup, či být (jak tomu bylo dříve) součástí nebo nějakým podmenu v Chipset Features Setup. Význam položek v něm obsažených se řadí vedle timingu pamětí mezi ty, které mají "značný až kritický vliv" na chod počítače a jeho výkonnost. Zvyšování pracovních frekvencích a voltáže na tak citlivých komponentách jakými jsou CPU a paměť je slušná hazardní hra a berte v potaz, že z veškerých případných "hard-crashů" (odpálený CPU nebo paměť) se zodpovídá pouze uživatel.
Předpokládám, že všichni čtenáři PCt jsou již natolik znalí, že nějaké bližší vysvětlování funkce systémové sběrnice a vlivu její frekvence na dané komponenty nemá smysl. Pamatujte ale, že ze systémové sběrnice se odvozují ostatní pracovní frekvence daných komponent, tudíž jejím zvýšením nepřetaktováváte jen CPU, ale všechny odvozené komponenty (viz. DRAM Ration, AGP Ratio v 1. části tohoto článku).
CPU Ratio Selection (CPU Multiplier)
Násobič (multiplikátor) je koeficientem, který z dané frekvence FSB odvozuje cílovou frekvenci procesoru. Násobičem se dalo hýbat v minulosti, existovaly (a snad i existují) postupy k jejich "odemčení" u procesorů AMD a jejich změnou provádět overclocking procesoru. Bezpečné to bylo v tom, že FSB bylo ponecháno na stejné hodnotě a zvyšovala se hodnota násobiče. Správní taktovači pak používali různé kombinace o kterých už byly popsány stohy textů. Továrně jsou dnes u CPU násobiče uzamčené (jen čas od času se objeví série CPU od AMD s odemčeným násobitelem), tudíž jejich změna v SETUPu BIOSu nemá žádný vliv.
Doporučení : AUTO
DRAM Frequency (SDRAM Frrequency)
viz. Část 1 - Chipset Features Setup. Zde se může buď nastavovat rozdíl oproti FSB (HCLK+-33MHz) nebo provádět výběr ze "standardních" frekvencí (200,266,333,400). Sofistikovanější čipové sady a základní desky umožní krokování po 1MHz nejen u FSB, ale i u kmitočtu pamětí.
Doporučení : Synchronizujte s vaší FSB frekvencí.
Spread Spectrum
Generátor FSB při své práci krom jiného produkuje i rušivé E-M pole. Toto pole může mít neblahý vliv na některé komponenty, nebo elektronické přístroje poblíž počítače (mikrovlnka na CASE :-)). Zapnutí volby, nebo zvolení redukce (0.5% - 1.0%) zčásti eliminuje toto rušení a pomáhá tak k vyšší stabilitě počítače (nicméně některé komponenty závislé na přesné dodávce ostrých, přesných pulsů mohou mít s tímto problém). Tuto položku deaktivujete pokud máte FSB v přetaktovaném stavu.
Doporučení : Při standardní FSB povolte, při přetaktované vypněte.
CPU BUS Clock (FSB Clock, CPU Frequency)
Změna FSB je ten nejvýznamnější krok při práci ladiče na overclockingu svého počítače. Dobře si zkontrolujte nejdříve nastavení koeficientů AGP a DRAM, abyste náhodou nevystavili paměť nebo AGP nějaké nepříjemné frekvenci. Samotné krokování se pak dle závislosti na typu čipové sady a základní desky může provádět formou výběru přednastavených skokových změn FSB, či (lepším) krokováním FSB po 1MHz. Pamatujte pouze na to, že nic se nemá přehánět a každý procesor i každá jiná komponenta jejíž pracovní kmitočet je odvozen z FSB, má svůj jistý frekvenční strop, přes který půjde jen s velkou nevolí. To, že Vám ve finále počítač naběhne a komponenty přijmou nová nastavení nutně neznamená, že se budou chovat korektně v prostředí operačního systému.
Doporučení : S rozumem a s ohledem na kvalitu a typ dalších komponent :-)
CPU Vcore Select
Pro přetaktování bývá často nutné zvýšit dodávku "šťávy" do procesoru. Touto hodnotou se zvyšuje maximální napětí, které se může do CPU pustit.
Doporučení : Hodnotu Vám neporadím, třeba nastudovat ze specifikace CPU.
Auto Detect DIMM/PCI Clk
Tímto vypínáte a zapínáte monitoring PCI a DIMM slotů. Pokud nejsou obsazeny, BIOS vypne signál, který jim FSB generátor dodává a omezí tak E-M rušení. Podobnou funkci plní i Disable Unused Clocks.
Další možnosti
DDR Voltage (DRAM Voltage) umožní zvýšit napětí na paměťových modulech a zvýšit tak mírně jejich rychlost i stabilitu, pokud jsou provozovány na vyšší frekvenci než je jejich specifická. Konkrétní hodnotu nastavte o něco vyšší, než je "nominální" hodnota napájení použité paměti. Stejné platí i pro AGP Voltage.
Clock Throttle (CPU Thermal Throttling) určuje procento (jakýsi komplot s napájením CPU) na kterém procesor bude udržován během stavu spánku STR (Suspend to RAM). Standardní hodnotou bývá 62.5% (CPU šetří 37.5% oproti "normálnímu" napájení), v závislosti na typu CPU (AMD snese méně šetření, Pentium 4 více) nastavte v klidu 50%, popř. 37.5%.
CPU Drive Strength podobně jako již popsané AGP Drive Strength zvyšuje sílu signálu dodávaného do CPU. Je to věc velmi ošidná a ne vždy nutně znamená, že při nestabilitě (např. při přetaktovaném CPU) zesílením signálu problémy vyřešíte. Nicméně to zkusit můžete (vyšší číslo zesiluje signál (1-4), standardně je 0).
Hyper-Threading viz. část I - Chipset Features Setup.
PCI Clock / CPU FSB Clock nastavuje podobně jako DRAM Ratio a AGP Ratio koeficient, od kterého se odvozuje PCI frekvence sběrnice od FSB. Standardní PCI takt je 33MHz, tudíž zvolte sami hodnotu koeficientu, která PCI sběrnici nejblíže přiblíží této hodnotě. Zpravidla se dá vybrat 1/2 - 1/6 a platí stejná matematika, jako v případě DRAM Ratio a AGP Ratio (viz. 1. část)
Fast String by měla být defaultně zapnutou volbou a urychluje práci v cache procesoru.
In Order Queue souvisí s ovládáním výpočetních operací přes aritmetické stupně procesoru (pipelines). Možnosti nastavení mohou být něco jako 1 to 4, 1 to 8 nebo 1 to 12, popř. pouze Enabled/Disabled či AUTO. Příkazový blok by měl být proháněn plným počtem (i když někdy může snižovat frekvenční strop CPU) tudíž buď funkci povolte, nebo nastavte nejvyšší možný rozsah, popř. zvolte AUTO.
N/B Strap CPU je v podstatě nastavování DRAM Ratio s tím rozdílem, že nevolíte přímo násobitel (1:1, 3:4, apod.), ale "virtuální" FSB (toto se vyskytuje u čipových sad Intel).
V-Link 8x přepíná mezi "starou" V-Link (66MHz, 266 MB/s) a "novou" V-Link 8x (133MHz, 533MB/s). Vyskytuje se u nových čipových sad VIA a pokud tuto možnost máte, tak ji zapněte.
A tímto byla vyčerpána všechna menu, která se mohou v BIOSu nacházet. V poslední kapitole se podíváme na to, co se "nevešlo".
Co se nevešlo & Závěr
Následující položky se z největší pravděpodobností budou ve Vašem SETUPu nacházet v Chipset Features Setup. Je však také možné, že mohou být součástí Frequency/Voltage Control nebo PnP/PCI Configuration.
Delay IDE Initial je položkou určenou pro starší typy pevných disků, které nezvládnou "držet krok" s rychlou boot procedurou (inicializace, "spin up" je natolik pomalá, že BIOS na daném kanálu žádný HDD nepozná). Nastavení zpoždění (ve vteřinách, obvykle 1 - 15s) dává dostatek času i pro ty nejpomalejší HDD, aby se inicializovaly a předaly BIOSu svá info.
DOS Flat Mode vypíná a zapíná podporu EMM (Extended Memory Manager) pro programy operačního systému MS-DOS. Při povolení bude DOS spouštět programy v chráněném režimu (Protected mode) bez nutnosti EMM. Pro operační systémy jako WindowsXP, které nativně podporují chráněný režim, nemá toto smysl. Nechte Enabled pouze pokud používáte DOS.
Init Display First je podobnou položkou jako Graphic Adapter Priority. Nastavte si, kde bude BIOS primárně hledat grafický adaptér (PCI nebo AGP).
DBI Output for AGP Trans neboli Dynamic Burst Inversion for AGP Transmitter. Jedná se o jakýsi dynamický regulátor napájení a korekce síly AGP signálu. Je doporučeno povolit tuto možnost.
Post Write Combine souvisí se zápisem malých bloků (USWC - Uncached Speculative Write Combining) z videopaměti do CPU. Jedná se zase o šíři záběru (Burst) a výhodnost metody "více bloků najednou" než "jeden za druhým". Je doporučeno mít tuto položku ENABLED.
DRAM Idle Timer patří do kategorie timingu pamětí a nastavuje se v něm minimální délka nečinnosti před načtením další adresní stránky z paměti. Nastavují se zde cykly od 0T - 64T, Infinity a AUTO. Defaultně je tato položka nastavena na AUTO, koneční uživatelé stolních počítačů s operačními systémy jako je Windows mohou nastavit nekonečnou (Infinity) minimální prodlevu pro efektivní využití datové šířky paměti.
Super ByPass Mode (efektivní využívání paměťového řadiče při zápisu a čtení z paměti) zapněte, pokud splňujete obě následující podmínky. Za prvé máte jednoprocesorový systém, nebo ve více procesorovém systému máte aktivní jen jeden CPU. Za druhé procesor musí běžet alespoň na čtyřnásobné rychlosti FSB, tzn. násobitel min.4x.
Hardware Reset Protect nabízí vypnutí funkce Reset tlačítka (vhodné pro počítače běžící jako servery 24/7), tudíž nikdo "omylem" již neškobrtne a neresetuje (mě např. jednou resetoval čumákem pes, tak pozor ! :-).
USB Keyboard, USB Mouse Support Vám dává možnost vybrat si mezi podporou USB klávesnice (myši) z BIOSu nebo z OS. Pokud máte OS s nativní podporou USB, zvolte možnost OS, pokud využíváte něco jiného, zvolte BIOS (s tím, že některé speciální klávesy na Vaší klávesnici nebudou bohužel využity).
32-bit Disk Access přikazuje IDE řadiči, aby dvě 16-bit operace sloučil na jednu 32-bit operaci. CPU s takovými daty nakládá efektivněji, tudíž tuto položku ENABLED.
IDE HDD Block Mode zapíná podporu přenosu bloků. Zase stejná písnička "více bloků najednou" je lepší než "jeden po druhém" :-) Doporučeno mít zapnuté.
16-bit Recovery Time má kořeny mezi přenosem PCI <-> ISA sběrnice. Pokud ISA nevyužíváte vyberte NA, popř. co nejnižší cykl (3).
CPU to PCI Post viz. PCI-to-CPU Write Buffer.
Master Priority Rotation nastavuje prioritu PCI slotu při jeho přístupu k CPU. Na volbu máte zpravidla 1PCI - 3PCI, přičemž se jedná o preferenci PCI Busmaster (1PCI dává CPU okamžitý přístup po dokončení aktuální operace PCI sběrnice, 3PCI znamená, že CPU dostane přístup až po dokončení v pořadí třetí operace PCI sběrnice). Nastavte 1PCI pro minimální zpoždění CPU, ovšem hodnoty 2PCI a 3PCI mohou zvýšit výkonnost PCI sběrnice.
PCI Prefetch funguje podobně jako HW prefetch u CPU a je doporučeno ho mít povolený.
Differential Current má souvislost s napájením generátoru hodinových pulsů. Standardně bývá tato hodnota na 4xIref. Jejím zvyšováním můžeme dosáhnout větší kvality FSB signálu (tudíž i lepších možností pro overclocking), ovšem zvyšuje se tím nežádoucí E-M rušivé pole.
Tímto 8-kapitolovým článkem samozřejmě nebyly vyčerpány všechny možnosti a položky, které se v SETUPu mohou nalézt. Ty se ve své podobě stále obměňují v nových a nových revizích BIOSů, přichází nastavení zcela nová, doposud nikde nepopsaná, apod. Snad tento základní výčet možností posloužil pro začátečníky jako mírný úvod do toho, že kromě operačního systému existuje také něco jako BIOS s fůrou možností nastavení. A ti co se v BIOSu vyznají, snad našli alespoň něco užitečného, nebo nová témata do diskuse